Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sninský kameň, Morské oko

7. 11. 2008

Pohoří Vihorlat, Sninský kameň, Morské oko

Vihorlat v UNESCU 

Vyhledáte-li si nějakou informaci o pohoří Vihorlat, většinou se na prvním místě dozvíte, že jsou to hory sopečného původu. Mnohem důležitější a pro představu názornější by však bylo dobré uvést, že Vihorlat je především jeden obrovský lesní komplex s minimem turistických tras a bez jediné klasické turistické chaty.

Bukové lesy se zde zachovaly v takové míře a v tak cenném stavu, že některé jejich části byly zařazeny roku 2007 spolu s pralesy v sousedním Národním parku Poloniny na prestižní seznam přírodních památek UNESCO.

Sopečný původ hor podmínil podkovovitě vyklenutý tvar hlavního hřbetu, což vzdáleně souvisí s původním tvarem někdejšího stratovulkánu. Polohu dávného kráteru dnes uprostřed věnce hor symbolicky naznačuje jezero Morské oko, které však sopečný původ nemá.

Celkově mají hory, převyšující své okolí o úctyhodných 800 m, asymetrický tvar. Směrem na sever spadají prudkými a strmými svahy s krátkými dolinami, na jih se Vihorlat uklání pozvolna. Zachovalý přírodní charakter a opuštěnost Vihorlatu dotváří i velmi řídké osídlení. Uprostřed hor neexistuje prakticky žádné trvale obydlené místo, polovina pohoří se navíc intenzivně využívá jako vojenský prostor.

 

 

Obrazek

Lesy pokryté hřebenové partie Vihorlatu, obklopují nejvyšší vrchol Vihorlat (1 076 m

Sninský kameň 

Ve většině hor se soustřeďuje největší zájem turistů kolem nejvyššího vrcholu. Ve Vihorlatu je tomu trošku jinak.

Návštěvníci vyhledávají na prvním místě vyhlídkový Sninský kameň (1 005 m), jenž tvoří až pátý nejvyšší vrch v pohoří. Má dva vrcholy ve tvaru protáhlé skalní hradby, která vystupuje nad koruny pokroucených buků. Obě skály tvoří šedý, deskovitě se odlučující andezit, který se kdysi vylil z jícnu sopky v podobě lávového proudu. A že byl tvrdý a kompaktní, přečkal bez úhony destrukční působení vody, mrazu i větru a dnes vystupuje výrazně nad okolní terén jako horský vrchol.

 

Obrazek

Pohled na Sninský kameň z hřebene mezi sedlem Tri tably a Jedlinkou

Obrazek

Sninský kameň

Dostat se na hlavní, východní vrchol Sninského kamene znamená překonat velmi strmý a vzdušný žebřík, kde je nutné zvláště při cestě zpět dávat pozor. Obezřetnost nechybí ani při pohybu na poměrně rozlehlé skalní plošině, která není zaopatřena žádným zábradlím. Obdobný charakter má i nižší západní vrchol s velikým zdaleka viditelným křížem.

Obrazek

Západní vrchol Sninského kamene zdobí kříž

Výhled ze Sninského kamene patří k nejhezčím nejenom ve Vihorlatu, ale na celém východním Slovensku. Směrem na sever se otevírá pohled přes strmý severní svah do údolí Cirochy s městem Snina a na vzdálené hřebeny Bukovských vrchů a polských Biesczad, jižně je vidět uprostřed lesů, v lůně někdejšího kráteru, krásně modrá hladina Morského oka. Opravdu nevšední krajinné uskupení!

 

Obrazek

Pohled na Morské oko



Morské oko 

Sninský kameň je zároveň jediným místem, odkud lze shora spatřit jezero Morské oko. Každý jiný vrchol, odkud by to bylo teoreticky možné, je zalesněný a bez výhledů. Pozorovat hladinu jezera lze samozřejmě z břehu, avšak to není již zdaleka tak poutavé.

Jezero Morské oko vzniklo v důsledku ohromného sesuvu, který přehradil horní část údolí potoka Okna a vytvořil přirozenou přírodní hráz. Nejde tedy o výplň sopečného kráteru, jak se mnozí návštěvníci mylně domnívají. S kráterem však přece alespoň vzdáleně jezero souvisí. Právě v jeho blízkosti se totiž v dobách sopečné činnosti hromadil sypký a k sesuvům náchylný materiál. Bez něj by zřejmě k sesuvu tak velkého rozsahu nedošlo.

Plochou 13,8 ha zaujímá Morské oko třetí místo mezi největšími jezery Slovenska, takže předčí většinu tatranských jezer. Nemilosrdné přírodní zákony však spolu s rychlým vznikem jezera předurčily také jeho celkem brzký zánik – břehy postupně zarůstají, dno se zanáší a hladina během roku silně kolísá. Dnešní zdroje udávají hloubku 25 m.

 

 

Obrazek

 V průsečíku protilehlých svahů leží osada Zemplínské Hámre

 

 Výchozím bodem putování pohořím Vihorlatu může být osada Zemplínské Hámre. Autobusové spojení je možné až ke kamenolomu ležícím nad osadou na okraji lesa. Odtud vede značená cesta žlutou barvou do sedla Tri table nebo zelená značka rovnou na Sninský kameň. My jsme zvolili žlotou značku, mimochodem v turistické mapě 4.vydání z roku 2006 není tato značka uvedena. Přesto existuje aje celkem dobře značená. Středně namáhyvým stoupáním dojdete kolem menšího skalního masívu až do sedla Tri table.

Obrazek

 Sedlo Tri table

 Odtudlze pokračovat po červené značce po hřebeni k Jedlince, případně dál.

Obrazek

Cesta vede po úzkém hřebeni, jehož východní část prudce padá dolů do ůdolí.

Jedlinka je přírodní rezevace o rozloze35 ha. Jediná původní lokalita smrku ajedle na Vihorlatě.

Odtud se spouštíme po prudce padající žlutě značené stezce.Asi po čtvrthodině se zastavujeme u Malého Morského oka. Jedná se o sesuvové jezírko s kolísavým stavem vodní hladiny od 2,5-4m. Zákoutí poskytuje příjemné osvěžení.

Obrazek

Zbytek klesání k Morskému oku už rychle uběhne a můžeme se "kochat" pohledem na klidnou vodní hladinu jezera čeřenou jenhřbetními ploutvemi rybího potěru.

Jezero vzniklo mohutným svahovým sesuvem v období doznívání sopečné činnosti, který zahradil dolinu potoka Okna. Do jezera vtéká 5 stálých pramenů. Vodní plocha ma rozlohu 13,8 ha.

Obrazek

Po modře značené cestě se vydáváme zpět k sdlu Tri table. Stoupání se se vzdáleností od jezera stává prudčím. Od sedla pokračujeme směrem na Sninský kameň. Cestou se nám jen zřídka naskytne pohled mezi stromy na Morské oko z nadhledu.

Obrazek

Stoupání už je mírnější, cestička se klikatí mezi stromy až k informačním tabulím, které nás ujišťují, že jsme právě dorazili ke skalnímu masívu zvanému Sninský kameň. Po železných schodech se lze zcela pohodloně vystoupat až na sklalní plošinu. Pozor !Prvních několik schodů již prohlodal zub času, tak stoupejte opatrně!

Obrazek

Schody už něco pamatují!

Všechna příkoří cesty vám splatí výhledy ze skalní plošiny!

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Sninský kameň lze bez nadsázky označit místem dalekého výhledu. Nyní nám už zbývá jen sejít po úbočí Sninského kameňa a pokračovat až ke kamenolomu nad osadou Zemplínske Hámre.


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

z. hamre

(maroš, 14. 10. 2012 16:48)

som pyšný nato že pochadzam z hamrov. je tam nadherne.